Během léta jsme si konečně pořídili (ehm, Kuba pořídil) větší auto, ve kterým už můžeme spát a proto jsme vyrazili na náš letos bohužel asi poslední miniroadtrip. Původně byly v plánu Alpy, ale předpověď na noc hlásila nulu a já jsem věčně zmrzlá (a nemám pořádnej teplej spacák) a proto jsme se rozhodli vyrazit na Šumavu, která je blíž pro případné úprky domů.

Ve čtvrtek odpoledne jsme vyrazili směr Železná Ruda. Dorazili jsme až za tmy a předem jsme si nenašli místo na spaní, takže jsme skončili na parkovišti. Ráno nás překvapily davy turistů proudící kolem nás a já v tu chvíli byla opravdu šťastná za auto se zatmavenými okny, kde jsem se mohla aspoň v klidu převlíct.Náš páteční cíl byl jasný. Černé a Čertovo jezero. Nejvetší jezera Šumavy a řekla bych že taky jedny z nejprofláklejších míst. Soudím podle počtu lidí, kteří se s námi k jezerův valili. Jsem milovník jezer a těšila jsem se, ale ve finále jsme byli docela zklamaní. Celkově se nám Železná Ruda vlastně moc nelíbila. Cestou jsme to vzali přes Špičák a rozhlednu a pak po sjezdovce zpátky dolů k autu.Dostali jsme tipy, že krásně je na Modravě a okolí a tak jsme z Rudy vydali tam. Najít místo na spaní vypadalo ze začátku jako oříšek, ale nakonec jsme našli spot pro nás jako stvořený. Zakempili jsme to na plácku u lesa s výhledem na Kvildu. Z výletu jsme dorazili docela brzo a proto jsme měli spoustu času na odpočinek a pohodu. Kuba si dal svýho klasickýho šlofíka a já se zase o trochu víc zažrala do knížky, kterou momentálně čtu. Ráno nás probudil nádhernej východ sluníčka a tak jsme okamžitě nasadili bundy a vylezli na louku se na tu krásu podívat. Tolik energie po ránu jsem už dlouho neměla a takovýhle rána bych brala klidně každej den.Když jsme si chtěli udělat snídani, zjistili jsme, že nám došla bomba ve vařiči a druhou máme špatnou, takže jsme rychle hledali místo, kam zajedem na snídani.  Pekárna Kvilda je hodně hektický a zřejmě oblíbený místo, ale nenechte se vyděsit počtem lidí. Paní za pultem to mají hodně v malíku, takže to docela odsýpá a vážně to stojí za to. Většina lidí si bere pečivo s sebou, takže i když pekárna působila přeplněně, my jsme si v pohodě našli místo na sezení. Všechno co jsme si dali bylo naprosto obrovský a dokonalý. Nabrali jsme si zásoby na výlet a vyrazili na Modravu. Našli jsme si trasu Modrava – Březník – Cikánská slať – Modrava a líp jsme si vybrat nemohli. Většinou jsme zvyklí jít na výlety s daným cílem, ale tohle byla taková pohodová 15ti kilometrová procházka. Na Šumavě nás baví, že není tak členitá, jako třeba Krkonoše a tudíž jsou tu všechny ty trasy docela příjemný a pohodový. Na Šumavě jsem byla často jako malá, ale už si to skoro ani nepamatuju a tak jsem se do ní znovu zamilovala.

Dejte mi prosím tipy na výlety, kam se máme na Šumavě podívat příště! 🙂

Share: